Novela zákona o zaměstnanosti od 1. 10. 2015

Změna zákona o zaměstnanosti je rozdělena do dvou článků. V prvním nalezneme 18 bodů, které novelizují znění vybraných ustanovení. Druhý článek upravuje tzv. přechodná ustanovení. Novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 203/2015 ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) nabývá účinnosti 1. října 2015.

Pojďme se podívat na některé změny, které by vás od října mohly zajímat.

Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti

Vůbec nejvíce veřejností očekávané je zavedení nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. Podmínky tohoto nového příspěvku a náležitosti dohody o jeho poskytování upravuje konkrétně § 115 zákona o zaměstnanosti.

Do českého podnikatelského prostředí se tak zavádí novinka, která má pomoci zaměstnavatelům překlenout období, kdy nemohou jejich zaměstnanci konat práci z důvodů uvedených v § 207 písm. b) a § 209 odst. 1 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), bez toho, aby museli propouštět své zaměstnance.

Zákoník práce v těchto paragrafech uvádí překážky v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí nebo z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

Zákoník práce v těchto případech zaručuje zaměstnanci náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Zavedením příspěvku zaměstnavateli od úřadu práce přejde část nákladů na náhradu mzdy v těchto případech na stát.

Základní podmínky pro získání státního příspěvku:

•zaměstnanci nelze přidělovat práci nejméně v rozsahu 20 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelních událostí,
•souhlas vlády s uzavřením dohody o poskytnutí příspěvku zaměstnavateli úřadem práce,
•zaměstnavatel, který dle zákoníku práce již poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, bude zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši alespoň 70 % průměrného výdělku od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku zaměstnavateli úřadem práce,
•závazek zaměstnavatele, že po dobu poskytování příspěvku s dotčenými zaměstnanci neukončí pracovní poměr z organizačních důvodů (tj. z důvodu v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce).

K žádosti o příspěvek musí zaměstnavatel předložit:

•dohodu s odborovou organizací (popř. vnitřní předpis) o výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti,
•podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek, a popis opatření, která již k řešení situace zavedl (v oblasti pracovní doby, využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené),
•seznam dotčených provozoven a zaměstnanců,
•popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události,
•doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
•bezdlužnost,
•doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

Příspěvek nelze poskytnout zaměstnavatelům uvedeným v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce.

Jedná se o:

•stát,
•územní samosprávný celek,
•státní fond,
•příspěvkovou organizaci, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
•školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
Úřad práce poskytuje příspěvek ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak nejvýše 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku (tj. 25.179 Kč za 1. až 3. čtvrtletí 2014). To znamená, že nejvýše stát poskytne na náhradu mzdy částku 3.147 Kč za měsíc.

Doba, po kterou je možné poskytnout příspěvek, činí maximálně 12 měsíců, kdy po základních 6 měsících je možné jedno opakování (tj. poskytování může být prodlouženo na dalších 6 měsíců). V odůvodněných případech vláda může stanovit delší dobu podpory.

Jednotlivé podrobnosti poskytování příspěvku, určení období, kdy bude možné o příspěvek žádat, důvody, z jakých bude možné o příspěvek žádat, stanovení delší doby čerpání příspěvku, vzor žádosti a další stanoví vládní nařízení.

Tento nástroj by tak měl pomoci zaměstnavatelům řešit situaci ve firmě smírně tak, aby nemusela v případě ekonomických potíží propouštět kvalifikované zaměstnance. Státu by měl přinést ušetřené veřejné peníze, které nebude muset vynaložit na výplatu podpor v nezaměstnanosti či jiných sociálních dávek.

Změna v pravidlech poskytování podpory v nezaměstnanosti

Důležitá změna nastala u poskytování podpory v nezaměstnanosti při tzv. nekolidujícím zaměstnání (o nekolidujícím zaměstnání si více přečtete v článku Evidence na úřadu práce a nekolidující zaměstnání).

Jedná se konkrétně o změnu v ustanovení § 39 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti: „Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3.“

Nově tedy bude rozhodné, zda ke dni, kdy má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, má uchazeč o zaměstnání uzavřený nějaký pracovněprávní vztah, jež splňuje podmínky nekolidujícího zaměstnání. Pokud ano, nemůže mu být přiznána podpora v nezaměstnanosti.

Nově tak pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti nebude rozhodný faktický výkon činnosti v nekolidujícím zaměstnání, ale již samotná existence takového právního vztahu. To znamená, že když budete mít například uzavřenou dohodu o provedení práce („DPP“) na dobu neurčitou, z níž měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, a chcete žádat o podporu v nezaměstnanosti (např. vám skončil pracovní poměr nebo jste dali výpověď v práci), podporu nedostanete, ani kdybyste práci na DPP aktuálně nevykonávali.

Novela současně stanovuje, že členové obchodních společností, kteří jsou evidováni na úřadu práce, napříště nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro úplnost si ještě uvedeme, že členové obchodních společností a družstev se mohou stát uchazečem o zaměstnání za podmínky, že za práci, kterou pro společnost vykonávají mimo pracovněprávní vztah, dostávají odměnu nižší než polovinu minimální mzdy, a to i s případným započtením odměny za nekolidující zaměstnání.

Tato změna se nedotkne pouze členů bytových družstev.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti tedy nemá osoba, která je:

•společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
•členem představenstva nebo správní rady nebo statutárním ředitelem akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
•členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován,
•členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován, a
•fyzickou osobou pověřenou obchodním vedením, která tuto činnost vykonává za odměnu mimo pracovněprávní vztah.

Snahou je tedy sjednotit pravidla vyplácení podpor pro všechny uchazeče o zaměstnání stejně. Neboť ani ostatním nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání, kteří vykonávali tzv. nekolidující zaměstnání za méně než polovinu minimální mzdy, nebyla podpora v nezaměstnanosti vyplácena.

Z přechodných ustanovení je pro uchazeče o zaměstnání rozhodné, že řízení o podpoře v nezaměstnanosti zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti novely (to znamená do 30. 9. 2015) se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.